Ruská atomová technologie - historie odvětví
Ruská atomová technologie oslavila v roce 2005 šedesát let. Dne 20. srpna 1945 byl podepsán výnos Státního výboru obrany SSSR č. 9887ss/op, který odstartoval „jaderný projekt" v SSSR. Tím fakticky začal intenzivní vývoj ruské atomové energetiky.
První jaderný reaktor v Evropě a Asii
Dne 25. prosince 1946 uvedl sovětský fyzik Igor Vasiljevič Kurčatov v Moskvě do provozu první jaderný reaktor na území Evropy. Jaderný reaktor F-1, tvořený grafitovými bloky, měl tvar koule, v jejíž centrální části byly umístěny uranové tyče. Výzkum, který se na něm prováděl, se stal základem projektů průmyslových reaktorů složitějších konstrukcí a na jeho konci byla také první ruská atomová elektrárna.
Atomová energie - vojenské využití
Bohužel, ve 40. letech se atomová energie stala předmětem vojenského využití. Dne 16. července 1945 byla v poušti státu Nové Mexiko v USA vyzkoušena první atomová bomba a již 6. srpna jaderná bomba sestrojená smetla ze zemského povrchu Hirošimu, 9. srpna pak Nagasaki. První sovětská atomová bomba byla odpálena na Semipalatinském cvičišti 29. srpna 1949.
První atomová elektrárna na světě
Na tyto události navázal rozvoj atomové technologie, díky němž vznikla dnešní ruská jaderná energetika. Mírové využití atomu začalo v tehdejším Sovětském svazu, kde první jaderná elektrárna na světě v Obninsku u Moskvy vyrobila 26. června 1954 první elektrickou energii. Elektrárna byla vybavena uran-grafitovým kanálovým reaktorem série AM s vodním chlazením o výkonu zatím pouhých 5 MW. Iniciátorem a vedoucím výstavby se stal akademik I. V. Kurčatov, hlavním konstruktérem byl akademik Nikolaj A. Dolležal. Jaderná elektrárna pracovala bez poruch téměř 50 let. v současnosti se v jejím objektu připravuje muzeum, v němž se představí ruská atomová energetika.
Ruská jaderná energetika - další rozvoj
Později inicioval I. V. Kurčatov rozsáhlou výstavbu dalších výkonnějších jaderných elektráren. v roce 1964 byla uvedena do provozu Novovoroněžská jaderná elektrárna (první blok) s projektovým výkonem 210 MW. Následovala Leningradská jaderná elektrárna a další. Ruská atomová energetika expandovala také do zemí východní Evropy (včetně Československa). Mnozí čeští specialisté oboru jaderná energetika studovali na vysokých školách v SSSR.