V Rusku vyrobí supravodiče pro mezinárodní termonukleární reaktor
03.04.08Město Glazov na severu Udmurtské republiky v Ruské federaci hostilo v závěru března vědeckotechnickou koordinační radu mezinárodního projektu ITER (Mezinárodní termojaderný experimentální reaktor). V tamějším Čepeckém mechanickém závodě (ČMZ) totiž probíhají poslední přípravy k zahájení výroby supravodičů pro velký tokamak ITER, který se staví poblíž Cadarache na jihu Francie.
Rusko dodá supravodiče pro vytvoření mohutného magnetického pole experimentálního zařízení ITER. Vyrobí je Čepecký mechanický závod v Glazově, součást korporace TVEL. Je to jediný podnik v Rusku, který má potřebné zařízení. Supravodiče na bázi slitin niob-titan a niob-cín vytvoří podmínky pro udržení plazmy v termonukleárním reaktoru.
Účastníci setkání v Glazově navštívili provozy ČMZ, kde bude probíhat výroba supravodičů pro projekt ITER. Konstatovali vysokou úroveň organizace výroby a kultury práce v závodě. Vedoucí vědeckotechnické koordinační rady projektu ITER a generální ředitel státního Vědecko-výzkumného ústavu elektrofyzikálních aparatur (НИИЭФА) D.V. Jevrejova Oleg Filatov vyjádřil přesvědčení, že ČMZ je schopný se zařadit mezi přední světové výrobce supravodičů. „Jsem přesvědčen o tom, že Rusko má na to, aby obsadilo významný podíl na světovém trhu v tomto oboru. Nové výrobní kapacity to umožní," řekl Filatov. Také akademik AV RF Valentin Smirnov, ředitel Ústavu jaderné syntézy Kurčatovského institutu, vysoce hodnotil práci podniku a zdůraznil důležitost znovuzrození programu výroby supravodičů v Rusku.
Čepecký mechanický závod již v roce 2007 zkušebně vyrobil 0,5 t supravodivých materiálů na bázi niob-cín, které odpovídaly požadavkům ITER. V květnu 2008 bude v ČMZ uvedeno do provozu technologické zařízení na výrobu supravodivých niob-titanových materiálů o výrobní kapacitě až 5 t/r. V tomto roce je plánována výroba zkušební série, průmyslová výroba supravodičů se v ČMZ rozběhne v roce 2009.
Supravodiče jsou perspektivním výrobním programem ČMZ. Kromě projektu ITER se využívají také ve výrobě tomografů a diagnostických přístrojů pro zdravotnictví, tepelných supravodičů a také akumulátorů energie a omezovačů proudu.
ITER je pokračováním původně ruských projektů Tokamak (TOroidnaja KAmera i MAgnitnaja Katuška), které značně přispěly k výzkumu principů vytvoření a udržení podmínek, za kterých se může uskutečnit termonukleární fúze. Zařízení je možno si představit jako obří transformátor, jehož sekundární obvod je tvořen velmi horkým ionizovaným plynem - plazmatem. Plazma je drženo v pracovním prostoru toroidálního tvaru.
Projekt ITER byl zahájen už v roce 1985. Má dospět k potenciálně nevyčerpatelnému, ekologickému a levnému zdroji elektrické energie. Na rozdíl od běžných štěpných reaktorů, které uvolňují energii štěpením atomů, bude ITER vytvářet energii slučováním izotopů vodíku. Předpokládaný tepelný výkon reaktoru je 500 MW, spotřeba energie má činit 50 MW. Stavba experimentálního zařízení ITER začala v roce 2006, dokončena by měla být v roce 2015.